Jsou lidi, kteří si nedokážou vůbec představit život bez práce. Ale ti, kdo pořád jenom pracují, se nakonec udřou, když si aspoň někdy neodpočinou, a to není normální. A aby to nebyl osud nás všech, existuje dovolená. To znamená doba, kdy se ze zákona můžeme vykašlat na práci a užívat si a zaměstnavatel nás za to přesto platí.
Dovolená má posloužit k tomu, aby se načerpaly nové síly, aby si lidi odpočinuli a taky si něco užili. A tak je to delší volno než nějaký víkend nebo volné odpoledne. Dovolená trvá obvykle několik týdnů v roce. A aby splnila svůj účel, měli by si lidi vzít aspoň její část v kuse, neměli by si ji rozdrobit na jednotlivé dny. A když pak někdo dovolenou dostane, měl by dělat to, co ho baví, a co se ideálně liší od toho, co se dělá ve všední dni.
O dovolené se tak třeba cestuje, zahrádkaří, lidi se věnují svým koníčkům, kutí, užívají si s rodinou a přáteli a tak. Dělá se něco, co lidi můžou dělat a co jim pomáhá v relaxaci. Teda v ideálním případě.
Loňský rok ale takhle ideální nebyl. Lidi sice měli často víc volna, než kolik by měli o dovolené, ale volno to právě nebylo. Byla to spíš nucená odstávka kvůli koronaviru. A tak jsme většinou jen trčeli doma, protože jsme nikam nesměli, služeb se nabízelo málo a všude panoval strach, pro který jsme si neulevili na duchu. Samé zákazy a omezení, samé opatření a všude zmatek nad zmatek. A často i nedostatek peněz, hlavně u těch, kdo nemohli pracovat a vydělávat si.
Takže nejsme často dost odpočinutí. A snad to letos nebo příští rok napravíme. Abychom se nezbláznili z práce nebo se neusoužili doma bez příjmů. A je jedno, co o příští dovolené podnikneme, aby nám to udělalo dobře. Hlavní je mít dovolenou a až pak to, co budeme dělat. A nejlepší bude asi vypadnout někam daleko a rozhodně vypnout televizi a internet. Aby se zapomnělo na to, co máme v poslední době za sebou.