Na rozdíl od řady lidí si myslím že hry, a to i ty počítačové jsou pro děti a mládež spíše prospěšné než škodlivé, samozřejmě pokud vynecháme extrémní případy, kdy dítě tráví u počítače veškerý svůj volný čas. Hry rozvíjejí postřeh, schopnost soustředit se na řešení problému, soutěživost atd… Myslím si, že jeden z důvodů, proč je starší ročníky považují za škodlivé je prostě uvažování typu: Když to nebylo za nás, tak to nemůže být nic dobrého.
společenská hra a karty
Nicméně společenské hry oproti těm počítačovým nabízejí řadu benefitů navíc. Schopnost spolupracovat, postavit se svému soupeři tváří v tvář, nebo i jen schopnost důstojně unést porážku jsou podle mě dovednosti které se v životě mohou jen hodit. Navíc pokud se svým spoluhráčem/protihráčem komunikujete přes desku stolu a nikoli klávesnici rozvíjíte také schopnost číst řeč těla blufovat vcítit se do myšlení a pozice protivníka což jsou opět dovednosti které v životě rozhodně uplatníte.
šachy s opicí

  Dnes už společenské hry dávno nejsou jen šachy, pasiáns nebo žolíky. Výrobci nabízejí nepřeberné množství her různých druhů. Je dobré uvést příklady. Mezi tzv. postřehové patří např. Dobble. Dobble obsahuje 55 karet, přičemž na každé je 8 obrázků, na počátku hry si hráči rozdělí balíček rovným dílem mezi sebe a jednu kartu vyloží na stůl, pak vezmou horní kartu ze svého balíčku a snaží se co nejrychleji najít shodný obrázek, jakmile ho najdou oznámí to soupeřům a kartu odhodí na stůl na onu první kartu a všichni pokračují s hledáním u další karty. Vyhraje ten, kdo se dokáže nejrychleji zbavit všech svých karet. Jak jsem zjistil já a jak asi zjistilo mnoho lidí v postřehových hrách jsou často přeborníky hlavně mladší ročníky a děti. Užitečná zkušenost, která jim napoví že když je někdo větší nebo starší a zkušenější neznamená to ještě že je lepší úplně ve všem a jistě je to také zkušenost pro rodiče, když náhle zjistí, že jejich dítě už je v něčem lepší než oni.

  Dalším typem her jsou hry kooperativní hráči v nich nesoupeří ale naopak musejí spolupracovat, aby dosáhli společného cíle. Příkladem takové hry je Escape, ve hře jde o to, aby všichni hráči včas unikli z bortícího se chrámu, přesně jako ve filmu Indiana Jones a hledání ztracené Archy. Časový limit je deset minut a odměřuje ho nahrávka tematické hudby

  Příkladem soutěžní hry zaměřené na paměť je Magický labyrint – na jedné straně hrací desky je nakreslené bludiště na druhé se připevní dřevěné bariéry které po otočení pochopitelně nejsou vidět. Každý hráč má figurku na jejímž spodku je magnet, ten drží ocelovou kuličku na rubu hrací plochy, cílem hry je projít bludištěm a sebrat vylosovaný magický artefakt, ale pozor, když si vyberete špatnou cestu kulička vespod narazí na překážku a odpadne, vy pak musíte zpět na začátek, zároveň napovíte soupeři, která cesta je neprůchodná.

  Fantazijní hry – fantazijních her inspirovaných nejrůznějšími knihami a filmy jako Pán prstenů je opravdu nepřeberné množství a dala by se o nich napsat snad celá kniha. Stačí si jen vybrat.